Budapešť

Budapešť

Momentálně sedím v autě a čekám, až si Stas vyfotí západ slunce na Klínovci. Je tu šílená zábava, jak si asi umíte představit a tak jsem se rozhodla sepsat tenhle článek. Hraje mi u toho Evropa 2 a tak tu aspoň nesedím úplně potichu. Už je to pár týdnů, co jsme byli v Budapešti, ale až teď přišla řada a čas to sepsat taky na blog. 

Budapešť dostal Stáňa k narozeninám. Ale do chvíle, než můj děda nechtěně prokecl, že letíme do Budapešti nevěděl, kam vlastně míříme. Věděl jen, že letíme. 

Budapešť

Nejlepší na tom bylo, když jsme přišli k babičce a dědovi na návštěvu, tak jsem ještě upozorňovala, že Stáňa sice ví, že letíme, ale že neví kam, tak ať to neprozradí. Děda souhlasil a po deseti minutách, pamatuju si to jako by to bylo teď. Ptal se mě jestli teda letíme a já, že jo. Na což děda navázal, že do Budapešti to není dlouhej let. Sotva vzlítneš, hned zase přistáváš. Stáňa se na mě jen podíval a já se začala smát, protože, co jinýho zbývá, že jo? 😀 Pak děda vyprávěl, jak je Budapešť nádherná. Ještě aby se dědovi nelíbila, když je babička z Maďarska. A teď už i my víme, že měl pravdu. Nadchla nás. No a bylo po překvapení, ale to vůbec nevadí. Byl natěšenej i tak. 

Budapešť

Jak to celé začalo

Mimochodem, než jsme se vůbec dostali k dárku k narozeninám. Musel se nejdřív prokousat různými úkoly, než našel poslední nápovědu k tomu, co ho bude čekat. A na konci stejně byl napsanej jen datum a čas kdy má být sbalenej na cestu. Chudák si dělal srandu, že mu ten den řeknu: Sbal se a táhni odkud jsi přišel. Bylo to vtipný. Nápad s úkoly a nápovědami se mu líbil. Byl jako malej kluk. Pokud se mi to podaří, dám vám sem sestřih videa, jak to probíhalo. Pokud ne, najdete ho na mém instagramu: 

https://www.instagram.com/luciepickovablog/

Probíhalo to v podobném duchu jako rozlučka se svobodou mojí nejlepší kamarádky Evičky. Ten článek se vám mimochodem hrozně líbil a mě to samozřejmě hrozně těší. Pokud jste ho, ale ještě nečetli a hodili by se vám nápady na rozlučku se svobodou, můžete si ho přečíst tady:

http://www.luciepickova.com/rozlucka-se-svobodou-cast-2-program/

Na letiště jsme jeli Student Agency, což je pro nás nejjednodušší, abychom nemuseli na letišti nechávat auto. U letištní kontroly jsem hned musela vyhodit sprcháče a můj čistící gel na obličej. Úplně jsem totiž zapomněla, že do příručních zavazadel nesmí být nic větší než 100ml.

Let proběhl skvělě a už nás jen čekala Budapešť. 

Budapešť

Závěr – Budapešť

Bydleli jsme v malém, za to rozkošném penzionku asi 15 minut pěšky od parlamentu. Na kterej jsme tedy měli výhled celou tu cestu, co jsme šli směrem k Dunaji. Budapešť je nádherná. Nebudu vám lhát, když řeknu, že z těch měst na světě, který jsem viděla, je Budapešť jedno z nejhezčích. Což můžete vidět i na fotkách samozřejmě. Asi pravděpodobně sepíšu ještě jeden článek na téma Budapešť, kde sepíšu, co všechno stojí za to vidět. To by totiž tenhle článek nabral velkých rozměrů a já bych ráda, aby jste se ho alespoň snažili dočíst do konce. 

Prožili jsme nádherný dva dny ve slunečné Budapešti, byla sice ještě pořád celkem zima, ale počasí se nám opravdu povedlo. Co víc napsat, než to, aby jste se tam určitě vyrazili taky podívat. Stojí to za to. No a na další informace, rady a tipy si musíte počkat do dalšího článku. Tohle byla taková příprava na něj. A jen sepsání nápadu na dárek k narozeninám a vtipného zážitku s dědou. No museli by jste u toho být a zažít to.

Takže díky dědo, ale neboj nezkazil jsi nám to a my tě pořád milujeme. Ps.: Příště už ti nic neřeknu 😀

Budapešť